Adresy
Dva mladíci šli ke zpovědi.
První se jde vyzpovídat Franta. Farář ale nemůže z Franty dostat, s kým zhřešil. Hádá, zda to byla paní lékárníková, poštmistrová či snad stavitelová.
Když se Franta vrátil, Pepa se ho ptá: “Tak co, dostal jsi rozhřešení?”
“Nedostal, ale mám tři nové adresy.”
Dostihy
Jdou dvě kamarádky na dostihy. Když už jsou tam, tak si řeknou, že si vsadí. Ale na kterýho koně?
První říká té druhé: “Kolikátky máš prsa?”
“Trojky. A ty?”
“Já čtyřky. Tři a čtyři je sedm, tak vsadíme na sedmičku.”
Kůň s číslem sedm vyhraje, ženský berou balík, uspořádají oslavu a jejich chlapi se na ní domluví, že příští týden půjdou vsadit taky. Když to dokázaly ženské, tak pro chlapy je to malina.
Když jsou na dostizích, tak se rozhodnou zvolit stejnou taktiku jako ženy.
První říká: “Kolikrát za noc se uděláš?”
“Já pětkrát. A ty?”
“Já šestkrát. To je dohromady jedenáct, vsadíme na jedenáctku.”
Vyhrál kůň s číslem dvě a ten jeden říká druhému: “No vidíš, ty hňupe, kdyby jsme nekecali, tak jsme ten balík brali taky!”
Franta
Potká starší paní na ulici plačícího chlapečka.
“Co se ti stalo?", ptá se ho.
“Já jsem se ztratíííl!”
“No to nic,” chlaholi ho.
“A svoji adresu znáš?”
“Znám: Franta zavináč volný tečka cezet
Rybář
- Kamaráde, já ti mám podezření, že mi za ženou chodí rybář.
- A jak jsi na to přišel?
- Jednoho dne jsem přišel do ložnice, odhrnu peřinu a tam jsou v posteli nějaké šupiny.
- Já mám zase podezření, že mi za ženou chodí řezník.
- A jak ty jsi na to přišel?
- No, to přijdu do ložnice, odhrnu peřinu a tam je řezník.......
Modlitby
Žena přijde ke knězi a říká mu:
“Otče, mám problém. Mám doma dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jen jednu větu a ještě takovou…”
“Jakou větu?", ptá se kněz.
No říkají pořád dokola: “My jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
Kněz vyvalí oči a říká: “No to je opravdu obscénní, ale církev má na všechno řešení. Mám na faře také dva papoušky, pro změnu samečky. Naučil jsem je odříkávat modlitby a citovat bibli. Přines ty svoje dvě neřestnice a ony se od těch mých naučí modlitbám a rozjímání.”
Tak ženská donese ty dvě “sprosťandy", kněz dá jejich klec vedle klece s papoušky a odejde.
Ty dvě samozřejmě hned začnou vyřvávat: “My jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
Papoušci chvíli nevěřícně koukají do druhé klece, a pak ten jeden povídá tomu druhému:
“Žako, zahoď růženec, naše modlitby byly vyslyšeny!!!”